top of page
  • Tereza Tvrdíková
    • 16. 5. 2023
    • Minut čtení: 6

Hodnocení informací jako koncept informačního chování

Tato esej byla zpracována jako jeden z úkolů k předmětu ISKM08 Informační chování.


Úvod

Hodnocení informací je jednou z oblastí zájmu informačního chování. Evaluace informace je jednou z informačních interakcí, ať už probíhá explicitně či implicitně (nebo dokonce chybí a dochází k okamžitému pozitivnímu vyhodnocení informace a jejího nekritické přijetí), jedná se o klíčovou součást informačního chování. To, jak člověk vyhodnotí přijímanou informací hraje klíčovou roli v procesech interakcí s informacemi, neboť ovlivní, jak dále bude člověk informaci šířit, nebo zda-li ji zavrhne.

Pro hodnocení informací jsou klíčové pojmy relevance, pertinence, kredibilita, užitečnost. Tyto konstrukty pomáhají lépe uchopit tuto problematiku a přesněji ji popsat.

O relevanci hovoříme ve chvíli, kdy se nalezená informace shoduje s uživatelovým dotazem, míru relevance je možné určit pomocí úplnosti a přesnosti (Jonák, Z., n.d.). Pertinentní informace je taková “[i]nformace které vyhovují subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu.” (Jonák, Z., n.d.) V případě vyhodnocování pertinence se musíme dívat na konkrétního uživatele a jeho vnímání hodnoty informace, narozdíl od relevance, která je ve své definici spíše technickou metrikou.

Kredibilita je označením pro důvěryhodnost a spolehlivost, často je předmětem hodnocení kredibility informační zdroj (Keshavarz, H., & Givi, M. E., 2020). Užitečnost je subjektivní metrika pro každého konkrétního uživatele.

Ačkoliv se nyní budeme soustředit na hodnocení informací jako oblast zájmu informačního chování, považuji za důležité zmínit, že hodnocení informací je jednou z informačních interakcí, která se vyskytuje jako jedna z klíčových součástí v mnohých modelech informačního vyhledávání i informační gramotnosti. Eisenberg and Berkowitz (1990) ve svém modelu Big6 reflektují dvojí nutnost evaluace, a to nejen samotných informací (produktu vyhledávání), ale také procesu. Podobně jako v případě informační gramotnosti je hodnocení informací nedílnou součástí vizuální gramotnosti. Vizuální gramotnost je spojená s vyhledáváním, hodnocení, používáním a tvorbou obrazových a mediálních informací (Visual Literacy, 2023). Další gramatika, se kterou je spojený především informační zdroj a komunikační kanál je mediální gramotnost.

Do problematiky hodnocení informací spadá i hodnocení informačního zdroje, který může mít mimo jiné i vliv na formát informace, což ovlivní vnímání i hodnocení informace. Přenosové médium je také jednou z problematik reflektovaných výzkumy, jak ukážeme v následující kapitole. V tomto úvodu se však zmíníme, že problematika hodnocení informací je kromě informační gramotnosti spojena také s mediální gramotností, proto je často možné nalézt zajímavé výzkumy informačního chování–hodnocení informací také pod těmito oblastmi.

Hodnocení informačních zdrojů existují mnohé testy, zde se však zmíníme pouze o dvou, CRAAP test (zahrnující aktuálnost, relevanci, autoritu, přenos a účel) je určený k hodnocení odborných zdrojů (George, T. 2022) a SMELL test (zdroj, motivace, důkazy, logika, vynechané informace) určený k hodnocení informací na sociálních sítí (McManus, B. J., 2014). S problematikou informačních zdrojů je spojeno také hodnocení důvěry (důvěru zkoumá např. Tseng, H., 2022).


Shrnutí zajímavých výzkumů

Výzkumy hodnocení informací se často nacházejí v kontextu sociálních médií (Shabani, A. M. H., & Keshavarz, H., 2021). Zimmerman, T., Njeri, M., Khader, M., & Allen, J. (2022) se ve svém výzkumu zaobírají problematikou pravdy jako automatického východiska v případě interakce s online informacemi. V rámci problematiky hodnocení informací se však také můžeme zabývat tím, proč lidé informace, které na internetu získávají, nekriticky přijímají a nehodnotí (Tandoc, E. C., & Kim, H. S., 2022).

Také probíhá hledání vlivů na hodnocení informací, jako v případě výzkumu Keshavarz, H., Vafaeian, A., a Shabani, A. M. H. (2021), kde se zaobírají sociálními, kulturními, osobními a psychologickými vlivy na hodnocení online informací (konstrukty osobnost, sebedůvěra a postoj).

Stále aktuálním tématem výzkumů hodnocení informací je informační chování spojené s vyhodnocováním informací o zdraví. Tato problematika se ukázala jako velmi palčivá během pandemie COVID-19, kdy evaluace informací o zdraví blízce souvisela s informační a mediální gramotností, sířením mis- a dezinformací (Naeem, M., & Ozuem, W., 2021; Wang, W., & Jacobson, S., 2022). Palčivou problematikou je proto i hodnocení (nejen online) vědeckých informací (Keshavarz, H., & Givi, M. E., 2020). Zajímavé jsou také studie zaobírající se informacemi o stavech pohotovosti (Liu, C., Tian, Q., & Zhu, X., 2021; Savolainen, R., 2022).

Další velkou oblastí vyhodnocování informací je marketing a důvěra v online recenze (Farouk, S., & Guzmán, F., 2021), zaobírá se však i aktuálními problémy jako je green-branding a green-washing (Kumar, P., Polonsky, M. J., Dwivedi, Y. K., & Kar, A. K., 2021).


Možnosti využití pro oblast informačního chování

Osobně se domnívám, že zabývá-li se výzkum interakcí s informacemi, autoři by měli brát v potaz i způsob, jakým nejenže informace např. vyhledáváme, ale také to, jakým způsobem je přijímáme. Častou oblastí pro výzkum informačního chování jsou sociální sítě, kde by mohly takovéto výzkumy přinést nové poznatky o chování uživatelů. Hodnocení informací bývá ve výzkumech často zakomponováno spíše implicitně.

Populární oblastí zájmů (jak různých konceptů informačního chování, tak samotného hodnocení informací) jsou právě sociální sítě a online informace, kam se často upínají pohledy výzkumníků.


Slabé a silné stránky konceptu

Silnou stránkou konceptu je jeho aktualita. Výzkumné studie jsou často ukotveny v konkrétní demografické skupině (věk, vzdělání, profese, geografická lokalita atd.), jsou aktuální také řešením problému spojeným s konkrétní technologií. Mnohé studie se také snaží identifikovat různé vlivy na proces hodnocení informací v konkrétním kontextu (často je kontextem sociální síť).

Aktualita výzkumů může být i slabou stránkou konceptu. Pro rychlý vývoj technologií mohou studie velice rychle zastarat, zejména ty týkající se konkrétních jevů na konkrétních platformách, které ve výhledu několika let nemusí udržet masivně populárními.

Mnohé zajímavé výzkumy týkající se problematiky šíření dezinformací se často nezaobírají důvody, proč lidé tyto dezinformace šíří a nahlížet na tento problém z hlediska hodnocení informací (nebo chybějícího procesu hodnocení přijímaných informací) z hlediska proč tyto informace nejsou hodnoceny by mohlo napomoci k osvětlení tohoto jevu a boji proti desinformacím.


Z přehledu výzkumů je jasné, že hodnocení informací je bytostně sociálně zakotvená vědní disciplína refletující společnost, kulturu, politiku i ekonomiku a své studie často k těmto jevům vztahuje, a z toho důvodu budou výzkumy této oblasti užitečné společnosti a i nadále budou osvětlovat sociální fenomény a napomáhat k jejich pochopení.


Literatura

10 zobrazení0 komentářů

Komentarze

Oceniono na 0 z 5 gwiazdek.
Nie ma jeszcze ocen
Oceń
bottom of page