Existuje rozšířený mýtus, že kreativita je spojená pouze s uměleckým vyjádřením (Brdička, 2018). Tento mýtus, nebo také tradiční pojímání kreativity jako uměleckého vyjádření, je ovšem jen velmi úzký pohled na tvořivé myšlení, jež je možné nalézt v řešení problémů, technických oborech, ale i vědních oborech, a to jak v humanitních a sociálních vědách, tak ve vědách přírodních. V rámci této odborné eseje bych se chtěla zaměřit na způsob, jakým způsobem je možné funkčně, smysluplně a explicitně začlenit kreativitu do vzdělávání v tradičně nekreativních oborech, a to na příkladu vědecké gramotnosti.
Kreativita je “schopnost vytvářet, nacházet nová, neobvyklá řešení starých i nově vznikajících problémů.” (Sociologický ústav AV ČR, n.d.) Tvořivé myšlení a zapojování kreativity do vzdělávacího procesu pomáhá posouvat od instruktážním postupům ke konstrukci vlastního poznání (Brdička, 2017). Od instruktážních modelů se tak dostáváme do sféry kreativního řešení problémů, kde je cílem rozvíjet u žáků schopnost kognitivně složitějších myšlenkových operací, tedy druhou polovinu digitální Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů (Churches, n. d.).
V rámci tvořivého myšlení vznikl klíčový koncept “maker space” jako místo realizace vlastních nápadů (Brdička, 2017), také místo k vyjádření vlastní kreativity (Beavers, K., Cady, J. E., Jiang, A., & McCoy, L., 2019). Kreativita “[p]otřebuje podnětné prostředí, podporu, povzbuzování.” (Brdička, 2018) Právě takovým prostředím může být maker space jako prostor pro tvorbu, v něm přítomné (nejen digitální) technologie a nástroje, ale tento koncept doplňují také učitelé, mentoři a knihovníci asistující s tvorbou a rozvojem kreativity.
Maker space (a s ním spojená kultura) je svou povahou orientovaný na interdisciplinaritu, praktičnost a skupinovou práci (Beavers, K., Cady, J. E., Jiang, A., & McCoy, L., 2019). Maker space jako tvořivé místo můžeme použít k tomu umožnit žákům se skrze na aktivity zaměřenou výuku se seberealizovat a nabízí nové způsoby vyjadřování vlastních myšlenek a nápadů. Názorné praktické činnosti pomáhají studentům k lepšímu pochopení idejí a jevů – ať už se jedná o tradiční fyzickou učebnu–laboratoř nebo digitální uchopování vědeckých jevů v augmentované a virtuální realitě, obojí můžeme do značné míry dle využití považovat za maker space.
Koncept maker space bychom tedy chtěli rozšířit na vědecké maker space, kterými mohou být ve formálním vzděláváním školy a laboratoře, v neformální vzdělání např. knihovny, jako kreativní a tvořivá místa, kde je možné budovat a rozšiřovat vědeckou gramotnost.
Vědecká (nebo také přírodovědecká) gramotnost je v rámci PISA 2015 Koncepčního rámce hodnocení přírodovědné gramotnosti (Česká školní inspekce, 2017) definována skrze tři hlavní dovednosti – vysvětlovat jevy vědecky (znalost obsahová), vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum (znalost procedurální) a vědecky interpretovat data a důkazy (znalost epistemická).
V rámci této eseje začleníme pod pojem vědecká gramotnost nejen vědy přírodní, technické, inženýrství a matematické (anglické STEM obory), ale také vědy sociální a humanitní. Dovoluji si začlenit je do vědecké gramotnosti zejména proto, že získání procedurálních znalostí (struktuře vědecké studie, vědecké metody, atd.) je kompetencí, jež je užitečná nejen pro STEM obory, ale aplikovatelná také v sociálních a humanitních vědách.
Vědecká gramotnost je jednou z nových gramotností, souvisí se schopností chápat otázky související s vědeckým bádáním, schopností orientovat se ve světě, nepodléhání manipulaci a porozumění současnému dění kolem nás (Černý, 2021). Orientace na poli novinek vědeckého výzkumu může také přispět k chápání komplexních jevů, pro která se mohou s časem objevit lepší a přesnější vysvětlení, a tedy také pro aktualizaci znalostní báze v průběhu celého života.
Vědecké gramotnosti pokládáme základy již v průběhu formálního vzdělání, proto se v rámci této eseje zaměříme na to, jak může kreativita může podporovat motivaci žáků a studentů k osvojení si základů pro vědeckou gramotnost. Hlavní cílovou skupinou pro tyto úvahy jsou žáci 2. stupně základních škol. Konkrétně se zaměřím na aplikaci kreativity a kreativní rozměr budování vědecké gramotnosti v rámci čtyř komponent vědecké gramotnosti modelu PISA 2015 Koncepční rámec hodnocení přírodovědecké gramotnosti (Česká školní inspekce, 2017).
Těmito komponentami jsou kontexty, znalosti, dovednosti a postoje (Příloha 1.).
Kontexty
Komponenta kontexty se soustředí na holistické uchopení problému – než začneme problém řešit, je klíčové zvážit prostředí, ve kterém problém řešíme (definovány jsou 3 druhy kontextů – osobní, místní/národní a globální).
Pro uvažování nad kontextem můžeme aplikovat kreativní metody jako je brainstorming, brainwriting a další metody problem-solvingu. Pro dobarvení kontextu můžeme vytvářet postery a další výstupy v rámci projektově-orientované výuky jako první krok uvažování nad řešeními obtížně uchopitelných problémů.
Znalosti
Pod komponentou znalost si často představíme jen obsahové znalosti získané skrze výklad, patří sem ovšem i procedurální znalosti (postupy a metody) a znalosti epistemické (pojmy a jejich role v procesu pozorování a zkoumání). Na znalosti přímo navazují dovednosti, které na ně navazují.
U předávání znalostí se můžeme oprostit od frontální výuky a metody výkladu, která nebývá považována za příliš kreativní a sáhnout spíše po dialogu a podpořit výklad dalšími materiály, pomůckami a digitálními artefakty (obrázky, videa, simulace,...). Možným zpestřením výkladu je gamifikace (zapojení herních prvků do výuky).
Dovednosti
Hlavní tři dovednosti vědecké gramotnosti jsou schopnost vysvětlovat jevy vědecky, schopnost vyhodnocovat a navrhovat přírodovědecký výzkum a schopnost vědecky interpretovat data a důkazy.
Právě dovednosti se nejlépe získají v rámci praktických aktivit ve vědeckém maker space, kde je možné tyto dovednosti skutečně prakticky získat. Za maker space proto můžeme považovat i učebnu, ve které studenti provádí vědecké experimenty nebo měří a vyhodnocují data, a to skrze činnost/dělání/tvoření, klíčový prvek maker space.
Postoje
Skrze již zmíněné tři kategorie budujeme v žácích postoj k vědě, tedy zájem o ní. Komentář u této komponenty zmiňoval “radost z vědy”, tuto radost zmiňoval jak v kontextu školy tak i mimo ni.
Radost ze zkoumání, ze získávání informací, nebo z praktických činností jako jsou pokusy nebo empirická pozorování můžeme stimulovat ve studentech skrze zapojení kreativních metod do výuky a tím pozitivně ovlivňovat celoživotní přístup studentů k vědeckým informacím, studiu a seberozvoji. Budování vlastních postojů můžeme podpořit skrze výukové metody, které umožní žákům formovat a vyjadřovat vlastní názory a popisovat své dojmy a nápady.
Okrajově bych chtěla podotknout, že pozitivní postoj k vědě, zájem o ní, získaný penzum znalostí a dovedností a schopnost pracovat s kontextem a významem, může vést k rozvoji občanské vědy a maker space může být prostorem nejen pro děti a studenty k rozvoji vědecké gramotnosti, ale také k využívání v rámci občanské vědy.
Vědecká gramotnost je klíčová schopnost pro budoucnost, zejména pro chápání světa kolem nás. Zapojení kreativity do STEM výuky na základních i středních školách může pomoci budovat pozitivní postoje k vědě a budovat klíčové kompetence pro život, díky kterým budou lidé schopni čelit i komplikovaným výzvám a řešit komplexní problémy.
Přílohy:
Koncepční rámec PISA 2015 – hodnocení přírodovědné gramotnosti; z PISA 2015 Koncepční rámec hodnocení přírodovědné gramotnosti. Praha: Česká školní inspekce, 2017 [cit. 2023-01-24]. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezinárodní%20šetření/PISA 2015 koncepcni_ramec_prgr.pdf
Seznam použité literatury:
Beavers, K., Cady, J. E., Jiang, A., & McCoy, L. (2019). Establishing a maker culture beyond the makerspace. Library Hi Tech, 37(2), 219–232. https://doi.org/10.1108/lht-07-2018-0088
Brdička, B. (2017). Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století. Metodický Portál RVP.CZ. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21371/TVORIVE-MYSLENI-JAKO-ZAKLAD-KOMPETENCI-PRO-21.-STOLETI.html
Brdička, B. (2018). Resnickovy mýty o kreativitě. Metodický Portál RVP.CZ. https://clanky.rvp.cz/clanek/21727/RESNICKOVY-MYTY-O-KREATIVITE.html
Černý, M. (2021). Co je to vědecká gramotnost? Metodický Portál RVP.CZ. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/22758/CO-JE-TO-VEDECKA-GRAMOTNOST.html
Churches, A. (n.d.). Bloom’s Digital Taxonomy. Educational Origami. Retrieved January 17, 2023, from https://edorigami.edublogs.org/blooms-digital-taxonomy/
PISA 2015 Koncepční rámec hodnocení přírodovědné gramotnosti. Praha: Česká školní inspekce, 2017 [cit. 2023-01-24]. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezinárodní%20šetření/PISA_2015_koncepcni_ramec_prgr.pdf
Sociologický ústav AV ČR. (n.d.). Kreativita – Sociologická encyklopedie (By M. Černoušek). Sociologická Encyklopedie. Retrieved January 24, 2023, from https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Kreativita
Comments