Pod pojmem kreativita často vidíme pouze kreativitu artistickou, takovou přímo spojovanou s praktickou tvorbou rozličných uměleckých děl, ačkoliv se pod tímto pojmem skrývá mnohem více. Pod pojmem kreativity bych proto spíše viděla způsob kreativního myšlení, tedy přístup k aktivizaci, trénování kognitivních schopností a řešení problémů.
Pěstování kreativity ve formálním vzdělávání se v současnosti stává velkou otázkou, také pro chápání kreativity jako podpůrné schopnosti k získávání, předávání a aplikace znalostí a přispívání k inovacím a ke vzkvétání národní ekonomiky.[1] Právě investice do vzdělání a do podpory k učení již od dětství, vytváření neformálního podpůrného systému (knihovny, neziskové instituce atp.) budují příležitost k rozvoji země a vedení žáků a studentů k řešení problémů v malém měřítku nám jednou může přinést řadu zkušených vědců, kteří zjistí, jak se popasovat s problémy nejen národního, ale globálního rozměru.
Řešení problémů je často nutné uplatňovat v tzv. STEM oborech (zahrnující přírodní vědy, techniku, inženýrství a matematiku), kdy se setkáváme s problémy a úlohami, které se učíme podle jistých zásad a pravidel (jako jsou zákony a vzorečky) vyřešit. Pokud bereme v potaz tradiční pohled na kreativitu, často pak můžeme přehlížet, že právě řešení takovýchto problémů, které často nemají jednoduchá známá řešení, je také kreativní činností.
Kreativní řešení problémů může často začínat tím, že přirovnáme náš problém s řešením problémů předchozích s důrazem na hledání podobností a evaluací tohoto procesu. [2] Kdyby však bylo možné vyřešit problém takovýmto způsobem, tedy vyhledáním správného řešení, nemohli bychom hovořit pak o kreativním myšlení, které předpokládá jistou novost či zapeklitost problému, která právě takovémuto snadnému řešení brání. Existují však oblasti, kdy je takovýto postup na místě a může nám ušetřit mnoho práce, zejména v programování, kdy je možné si nalézt část kódu fungující přesně na to, co potřebujeme.
V psychologii Gestaltu existují dva pohledy na řešení problémů (základní postup se skládá ze 4 stádií - příprava, inkubace, iluminace a verifikace),[3] konkrétně na moment získání porozumění. První z nich je označován jako reproduktivní myšlení, kdy za pomoci analytického myšlení a propojování problému s informacemi z paměti postupně docházíme k řešení, jedná se tedy o sérii vědomých kroků. Druhý pohled je označován produktivní myšlení, kdy porozumění získáme náhle a jedná se o výsledek nevědomých procesů.[4] Osobně bych se nebála tvrdit, že získání porozumění je závislé na kontextu a typu problému, v některých případech tak může docházet k náhlému pochopení nez uvědomělé cesty k takovému porozumění, jindy můžeme zažít plynulou a smysluplnou cestu logických či analytických úvah, která nás k řešení dovede.
Kreativní myšlení můžeme vnímat také jako řešení informačního přetížení, kdy efektivně vybíráme, jak ze záplavy informací vybrat takové, jež následně přetavíme v know-how.[5] Tento pohled na kreativní myšlení mě zaujal, právě protože působil velmi oborově.
Podpora kreativity v STEM oborech bude pravděpodobně i nadále velkým tématem formálního vzdělávání, vzhledem ke snaze podpořit vědu, výzkum, inovace a řešení problémů.
[1] ROTH, Tamara, Cathérine CONRADTY a Franz X. BOGNER. Testing Creativity and Personality to Explore Creative Potentials in the Science Classroom. Research in Science Education [online]. 2022, 52(4), 1293-1312 [cit. 2022-10-30]. ISSN 0157-244X. Dostupné z: doi:10.1007/s11165-021-10005-x
[2] HAAVOLD, Per Øystein a Bharath SRIRAMAN. Creativity in problem solving: integrating two different views of insight. ZDM – Mathematics Education [online]. 2022, 54(1), 83-96 [cit. 2022-10-30]. ISSN 1863-9690. Dostupné z: doi:10.1007/s11858-021-01304-8
[3] Tamtéž.
[4] Tamtéž.
[5] ROTH, Tamara, Cathérine CONRADTY a Franz X. BOGNER. Testing Creativity and Personality to Explore Creative Potentials in the Science Classroom. Research in Science Education [online]. 2022, 52(4), 1293-1312 [cit. 2022-10-30]. ISSN 0157-244X. Dostupné z: doi:10.1007/s11165-021-10005-x
Seznam literatury:
HAAVOLD, Per Øystein a Bharath SRIRAMAN. Creativity in problem solving: integrating two different views of insight. ZDM – Mathematics Education [online]. 2022, 54(1), 83-96 [cit. 2022-10-30]. ISSN 1863-9690. Dostupné z: doi:10.1007/s11858-021-01304-8
ROTH, Tamara, Cathérine CONRADTY a Franz X. BOGNER. Testing Creativity and Personality to Explore Creative Potentials in the Science Classroom. Research in Science Education [online]. 2022, 52(4), 1293-1312 [cit. 2022-10-30]. ISSN 0157-244X. Dostupné z: doi:10.1007/s11165-021-10005-x
Opmerkingen