"Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou; hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně." - Immanuel Kant
Je poměrně obtížné si představit výuku astronomie bez vizuálních pomůcek, ať už se jedná o teleskopy, fotografie, mapy hvězdné oblohy nebo modely Sluneční soustavy. Ve své podstatě byla výuka astronomie vždy závislá ve své přístupnosti na technologiích, použití digitálních technologií přirozeně na tuto tradici navazuje.
Pomůcku, jakou je mapa hvězdné oblohy, považuji za esenciální pro takovou výuku, zejména protože spojuje velmi hlubokou individuální lidskou zkušenost (zahlédnutí, dívání se, pozorování noční oblohy) s teoretickou výukou, takže ať už se poté bavíme o astronomii, fyzice nebo chemii, vždy je možné si ony poznatky spojit s vlastní zkušeností, která je ve své podstatě velmi univerzální.
Ačkoliv bylo zadáním úkolu CO je možné učit ve VR (virtuální realita), AR (rozšířená realita) nebo bez ed-techových pomůcek, já bych se raději zaměřila na otázku KDY (tedy v jakých případech) je vhodné kterou variantu využít ve výuce astronomie.
K praktickému pozorování hvězdné oblohy (kromě samotných teleskopů) můžeme 'analogově' využít mapu hvězdné oblohy, případně pak interaktivnější pomůcky, jako napříkad tuto otočnou mapu, která mi padla do oka na letošním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě (nakladatelství Planetum).
Použít takovéto pomůcky v praktické terénní výuce je pak možné zejména v podzimních a zimních odpoledních hodinách (příp. pak brzkých ranních hodinách), ale to pouze v oblastech s minimálním světelným smogem, což limituje použití těchto pomůcek ve městech.
Ve větších městech je možné zakomponovat do výuky návštěvu hvězdárny, ta ovšem postrádá onu individuální zkušenost vlastního prozkoumávání hvězdné oblohy s mapou.
Z mé vlastní zkušenosti se obvykle jedná o zážitkovou aktivitu, buď individuální (žák/student sám identifikuje objekty na obloze a plní úkoly), nebo případně i skupinovou (žáci/studenti interagují při plnění úkolů, vytvářejí si sociální vazby). Takováto zážitková aktivita má (zejména pro děti a dospívající) velký potenciál vyvolávat zvědavost a zájem o vědecký výzkum, její podpoření technologiemi pak limituje problémy, které mohou nastat s viditelností nebo zeměpisnou polohu a tuto aktivitu tak zpřístupňovat i např. ve městech s velkým světelným smogem.
Mapu může nahrazovat mobilní zařízení s aplikací pro AR. Velkou výhodou takovéto aplikace je přidaná informační hodnota u pozorovaných objektů, vykreslení spojnic v souhvězdí pro podporu představivosti a v neposlední řadě si můžeme být jistí správností identifikovaných objektů. Také je možné tam vidět více objektů, než které bychom viděli pouhým okem, aplikace mohou však také identifikovat satelity, které analogové mapy nejsou schopné zachytit. Takovouto aplikaci můžeme použít jak k zastoupení klasické analogové mapy (dívat se na oblohu přes fotoaparát), zároveň však u většiny není nutné vidět reálné hvězdy na nebi k pozorování oblohy (funguje téměř jako VR bez plné imerze.
Screenshoty pocházejí z aplikace Night Sky 2 pro iOS.
Individuální aktivitu v jakoukoli denní dobu a v jakékoliv zeměpisné poloze nabízí VR. (Aplikace pro VR o astronomii a vesmírném výzkumu vytváří mj. ATLAS při Univerzitě Illinois, vzdělávací hry pro VR i o astronomii však vytvářejí i tradiční herní vývojáři.) Jedná se o personalizovanou aktivitu, ideální na ní je, že nemusíme žáky/studenty držet ve škole do pozdních večerních hodin ani s nimi cestovat do divočiny, kde bude dostatečná tma a minimum světelného smogu, aby byly objekty dobře vidět.
Domnívám se, že všechny tři případy (analog, AR i VR) mají vlastní využití a specifika, které závisí na konkrétní situaci každé vzdělávací lekce a proto záleží jen na učiteli/lektorovi, jakou technologii se rozhodne využít. Já osobně bych prosazovala kombinaci.
Na závěr tohoto zamyšlení bych si chtěla dovolit nabídnout takovoutu činnost i v rámci knihoven. V rámci exkurze jsem v minulém týsnu navštívila knihovnu ve Zlíně, jejíž knihovnice kladly důraz na to 'vycházet z knihovny ven do veřejného prostoru'. V tomto smyslu považuji za skvělou příležitost pořádat akci pro veřejnost s tématem pozorování hvězd, nebo nějakého konkrétního astronomického jevu např. zatmění, komety nebo meteorické roje.
V případě, že pak knihovna VR má, přidání open source videohry/aplikace pro pozorování hvězdné oblohy pak může přispět k rozmanitosti obsahu, který má na VR uživatel k dispozici.
Comentarios