Modul 1 - Profesní zapojení
1/ Odborná komunita
V rámci vypracování tohoto úkolu jsem se podívala do více odborných skupin na FB. Jednou z těchto skupin je Research Librarians, soustředící se na podporu dobré praxe, především u problematiky informační gramotnosti (IG) a jejích jednotlivých součástí. Mezi oblasti, které se v rámci IG zaobírají, řadí hledání informačních zdrojů, jejich evaluaci, ale část, která mě zaujala nejvíce je práce s daty (jejich hledání a legální užívání). Více na Research Librarians na FB. Kromě samotného tématu, které mě velmi zajímá, se mi líbí také metodologický přístup se kterým přistupují ke spolupráci ve skupině. Tato skupina slouží převážně pro sdílení tematických seminářů a webinářů.
Druhá skupina IB Librarians už je více zaměřená na komunitu a vzájemnou pomoc a podporu. Hlavním cílem skupiny je sdílení nápadů, často zde však řeší zajímavé kreativní úkoly. Každý komentář zde čeká však na schválení (proto je můj ještě šedivý). (PYP librarian je knihovnická pozice soustředící se na knihovnické aktivity v kontextu vzdělávání, podporu kurikula a profesního vzdělávání učitelů.)
Při hledání podpůrných skupin pro vzdělávací aktivity učících knihovníků na FB jsem si všimla, že mnohé nejpočetnější skupiny mají největší míru zapojení od knihovníků z oblasti Indie a Středního Východu, bylo tedy zajímavé alespoň ve veřejných skupinách sledovat jejich odlišný přístup a hodnoty.
2/ Seznam zdrojů
1/ Ústavy AV ČR na FB (např. Astronomický ústav AV).
Jednotlivé ústavy AV ČR publikují a sdílí na FB množství zajímavých informací, nové výzkumy, novinky ve vědě atp. Zkrátka se věnují popularizaci vědy. Je to zajímavé jak z hlediska formy, tak z hlediska insprace (čemu se můžeme ve vlastních vzdělávacích aktivitách věnovat), ale také se jedná o důvěryhodný informační zdroj.
2/Časopis na Médiu Digital GEMs
Tento časopis se týká profesního rozvoje, sebevzdělávání a psychologických a společenských jevů s nimi spojených. Mnoho zde probíraných témat považuji za univerzálně zajímavé, stejně jako vztažitelné ke vzdělávacím profesím.
3/ Výběr nejlepších prezentací na Prezi
Jedná se o kurátorovaný výběr toho nejlepšího na platformě Prezi, se stále přidávanými výběry prezentací. Jedná se o zajímavé místo pro inspiraci.
4/ Digitální nástroje a jejich alternativy na AlternativeTo
Jedná se o webovou platformu, která reflektuje jak novinky na poli digitálních nástrojů, vytváří seznamy zajímavých nástrojů a dává nám seznamy nástrojů se stejnými funkcemi jako vybraný nástroj. Zejména poslední z funkcí mi přijde užitečná pro prostředí vzdělávání pro možnost nalézt open source nebo free software nahrazující placený nástroj. Také zde nalezneme hodnocení a klady a zápory jednotlivých nástrojů, celkově se jedná o užitečný nástroj pro hledání dalších nástrojů použitelných pro oblast vzdělávání a profesního rozvoje.
Metodický portál RVP zařazuji do tohoto seznamu zejména protože v oblasti vzdělávání vnímám své limity v oblasti pedagogické a zejména té metodologické. Ačkoliv si rozumím s digitálními nástroji a přípravou materiálů, s oblastí didaktiky nejsem dostatečně obeznámená a proto bych se ráda rozvíjela s tímto čistě pedagogickým informačním zdrojem.
3/ Nástroj Google Keep
Vzhledem ke svým neorganizovaným a všudypřítomným poznámkám a nápadům na mnohých fyzických papírcích a sešitech a mnohých aplikacích jsem se rozhodla vyzkoušet poznámkovací nástroj Google Keep. Google je platformou univerzální a proto mi přijde užitečné ono sdílení v rámci Keepu, což je další rozměr poznámek, který považuji za v dnešní době naprosto esenciální pro poznámkovací služby (ať už pro krátké poznámkovací nástroje, nebo i rozsáhlejší nástroje pro dlouhé poznámky typu Evernote). Silnou stránkou nástroje je jednoduché a intuitivní rozhraní, mou oblíbenou je přítomnost barev k odlišování poznámek a zvýrazňování, možnost přidávání nákresů a poznámek s obrázky (čímž se blíží půvabu nástěnek na Pinterestu). Slabší stránkou je jednoduchost a i přes možnost přesouvání poznámek nemožnost vytvářet nástěnky či organizovanější shluky.
Modul 2 - Zdroje
1/ Jako vzdělávací zdroj jsem zvolila kolekce Europeany, konkr. oblast týkající se historie vědeckého poznání v Evropě. Zajímalo mě, jaké materiály se zde o tomto tématu dají nalézt. Bohužel mnohým digitálním artefaktům chybí řádné popisky a komentáře zejména k obsahu fotografií vědeckých institutů a přístrojů (nejsou k dispozici ani v metadatové podobě.
Digitální artefakty z těchto kolekcí jsem převedla do podoby digitální nástěnky na platformě Pinterest. Tato kolekce obsahuje vždy vizuální náhled a samozřejmě odkaz vedoucí zpět na Europeanu (v některých případech jsou zde články o obsahu). Forma nástěnky mi v tomto případě dává smysl zejména z hlediska možnosti holistického pojetí problematiky a také možnosti vytvoření značně rozsáhlé kolekce dávající studentu co nejlepší představu o tématu.
2/ Heslo Vizuální gramotnost. Jedná se o neexistující heslo na české wiki. Úvodní část je přejatá z anglické verze, ve zbytku jsem čerpala z vlastních zdrojů, neboť jsem o problematice vizuální gramotnosti již něco načetla.
3/ Infogram. Infografiky patří k mým nejoblíbenějším formátům vzdělávacích materiálů a proto jsem se rozhodla vyzkoušet právě tento nástroj k jejich vytváření. Překvapilo mě, pro kolik různých formátů (kromě infografik) má tento nástroj templateů, i když po mé zkušenosti s nástrojem Canva je jejich varieta trochu zklamávající. Samotný editor nabízí velké množství vložitelných funkcí, od map po datové vizualizace, nejrůznější rozložení obsahu a zajímavé formy ukázání obsahu. Nejlépe na tomto nástroji hodnotím možnost v rámci digitálního artefaktu pracovat s daty. V rámci infografiky je možné vytvářet vizualizace dat z dat přímo vložených do nástroje. Skvělá je také možnost nastavit interaktivitu artefaktu (jen mě trochu tápí otázka podpory této interaktivity při sdílení výsledného digitálního artefaktu).
Modul 3 - Výuka
Jedná se o animaci vytvořenou v Animaker, s výukovým cílem popularizace problematiky ohrožení těchto ekosystémů a především jejich příčin. Cílovou skupinou jsou žáci 6. a 7. tříd, zejména pro obsah biologické terminologie.
Tuto animaci jsem vytvořila již v minulosti při objevování tohoto nástroje. Zpětně po vytvoření mě mrzí přílišná “powerpointovitost” této animace, ale v době zpracování jsem si nebyla jistá, jak pro informativní povahu videa udělat animaci funkční. Nezvolila jsem hlasovou stopu, protože silně ráčkuji a z toho důvodu je pro mě mluvení do mikrofonu značně nepříjemné, to ovšem není uvedeno v zadání jako povinné a domnívám se, že video je takto funkčním vzdělávacím artefaktem.
2/ Návrh lekce
Má lekce má za cíl posílit informační gramotnost studentů v oblasti posuzování důvěryhodnosti vědeckých informací pomocí CRAP testu. Cílovou skupinou by byli novopečení univerzitní studenti, kteří se začínají pohybovat v oblasti akademického psaní a čtení a chceme jim pomoct rozlišit vhodné a nevhodné vědecké texty (např. v pirátských časopisech).
Obsah lekce:
seznámení s CRAP testem;
ukázka pirátského časopisu a aktivita s hledáním důvodů proč se o takový časopis jedná;
ukázka korektního vědeckého textu (s možností seznámení se strukturou článku dle IMRaD).
V rámci hybridní výuky je žádoucí provádět diskusi jak s fyzicky přítomnými žáky, tak s žáky z onlinu, ale také je nechat diskutovat mezi sebou.
V rámci tohoto úkolu bych také ráda navrhnula, jak je možné hybridně provádět projektovou výuku. Cílem této výuky je vytvořit artefakt týkající se konkr. tématu, často právě plakát. Plakát je možný vytvářet jak fyzický, tak v online nástroji (např. Padlet), a to jak skupinově (tabule jako Miro), tak individuálně (např. editor Canva). Platformy pro virtuální a hybridní schůzky umožňují rozdělování online participantů do skupinek, stejně jako ve fyzické třídě, kde je následně možné, aby skupiny pracovali na kolaborativních plakátech. Nepřišla jsem však na způsob, jak mimo prezentaci plakátů propojit online a offline studenty při výrobě plakátů.
3/ Nástroj – Coursera
V rámci platformy Coursera jsem se vždy poměrně obtížně orientovala, což vedlo k mé neochotě s nástrojem pracovat, ale v rámci tohoto úkolu jsem se rozhodla zkusit Courseru ještě jednou. Převážným problémem pro mě je vyhledávací rozhraní a nemožnost najít zde kurz na mnou vybrané téma. Ale ve chvíli zapsání do kurzu se tato obtížná vyhledávací orientace změnila a průchod samotnými kurzy už je stejně smysluplný jako na jiných platformách.
Modul 4 - Výuka
1/ Zpětná vazba a hodnocení mých prací
Vzdělávací video - hlavní výtka prvního hodnotitele byla rychlost zobrazovaných informací. Toho jsem si skutečně při vytváření nebyla vědomá, při testování vhodnou skupinou bych na tento problém přišla. Video je vytvořené v aplikaci Animaker, kde by se tento problém dal vyřešit prodloužením doby trvání jednotlivých částí videa. Druhý hodnotící hodnotil pozitivně, s výtkou absence hlasového komentáře, ke které jsem se v yjadřovala již v přiloženém komentáři v předchozím úkolu. Nezvolila jsem hlasovou stopu, protože silně ráčkuji a z toho důvodu je pro mě mluvení do mikrofonu značně nepříjemné, stojím si však za tím, že i takto je video funkčním vzdělávacím artefaktem.
K mému videu bych navrhovala tyto 3 oblasti hodnocení: informativnost videa, vizuální zpracování, hodnocení cílovou skupinou z hlediska porozumění prezentovaným informacím.
Hodnotitelé mého návrhu mi pomohli v důrazu na propojení online a offline studentů, včetně důležitosti rozvíjení konverzace mezi těmito skupinami. S návrhem jsem spokojená až na jednu vynechanou problematiku, jež mi došla až v tomto týdnu kurzu - zapomněla jsem dát do osnovy závěrečné hodnocení lekce participanty.
Tři oblasti hodnocení této lekce/návrhu lekce by byly: informativnost lekce, inovativnost lekce a hodnocení lekce participanty z hlediska přínosu lekce pro ně konkrétně.
2/ Sada otázek
1/ Co je to otevřená věda?
a/ Otevřený přístup k vědeckým informacím, tedy jak publikacím, tak článkům.
b/ Možnost každého zapojit se do procesu vědeckého bádání. – Možnost pro každého zapojit se do procesu vědeckého bádání se nazývá občanskou vědou.
2/Co znamená, že publikovaná data jsou FAIR?
a/ Findable, Accessible, Interoperable a Re-usable.
b/ Findable, Accessible, Interoperable a Respected. – R ve FAIR zastupuje e-usable, tedy odkazuje na důležitost znovupoužitelnost dat.
3/ První z třech veřejných prohlášeních o otevřeném přístupu (OA) byla?
a/ Bethesda Statement on Open Access Publishing. – Tento dokument vyšel v červnu 2003, zatímco první prohlášení tzv. Budapešťská iniciativa pro otevřený přístup byla vydána v únoru 2002.
b/ Budapešťská iniciativa pro otevřený přístup.
4/ Černá cesta otevřeného přístupu (OA)?
a/Zpřístupňuje články nelegálně.
b/ Otevírá možnost pracovat z neformálně publikovanými informacemi. – Toto je šedá literatura.
5/ Zlatá cesta otevřeného přístupu (OA)?
a/ Otevřený přístup poskytují sami autoři tím, že své dílo zveřejní v oborových nebo institucionálních digitálních repozitářích, díla nemusí vždy projít recenzním řízením. – Takto definujeme zelenou cestu otevřeného přístupu.
b/ Otevřený přístup poskytují vydavatelé, své publikace zveřejňují zcela v režimu OA, používají hybridní model nebo umožňují volné zpřístupnění článků (časopisů) po uplynutí určité lhůty a publikované články procházejí standardním recenzním řízením.
3/ Nástroj Google Analytics
S tímto nástrojem webové analytiky jsem již obeznámena, ovšem v kontextu marketingu. Skutečně mě nenapadlo používat jej ve vzdělávání a k analytice vzdělávacích výsledků. Každopádně považuji za nesmírně zajímavé hledat vzorce mezi studijní úspěšností a daty a proto by bylo skutečně zajímavé takto studenty měřit.
Vidím zde jen jednu výtku – nejsme schopni změřit studenty, kteří se neučí primárně na webu se studijními informacemi. Já mám např. tendenci zkopírovat obsah do vlastního PLE a učit se z vlastních materiálů, nikoliv webových stránek, kde jsem ty studijní materiály a nástroje vzala. Nebuďme pak schopni měřit takovéto studenty.
Použití Google Analytics v oblasti vzdělávání i tak považuji za nesmírně zajímavé.
Modul 5 - Podpora studentů
1/ Titulky k videu
2/ Nástroj na syntézu řeči
S různými nástroji na syntézu řeči se dnes můžeme setkat u videí všeho rozsahu, ať už u krátkých videí na sociálních sítích i dlouhých videoesejí. Mým oblíbeným je ale nástroj k předčítání obsahu integrovaný do iOS.
Osobně mám tento nástroj ráda, předčítá mi už roky audioknihy a i studijní texty, vidím jen dva problémy.
První je, že nástroj nezvládá slova z jiných jazyků. U delších pasáží jiného jazyka přepne do onoho jazyka, ale u slov roztroušených v textu je čte jazykem celého textu. To může být často matoucí.
Druhý je zvyknout si na zvláštní mezery a monotónnost syntetického hlasu. Já si uvědomuji, že už to z velké části nevnímám, ale je to něco, na co si lidé kolem mně často stěžovali, když slyšeli, jakým způsobem si nechávám předčítat text.
Ze zpětné vazby od své rodiny vím, že tento robotický hlas může znít podivně, obzvláště protože je velice přísný k interpunkci a oddělování slov, a není schopný dobře rozlišovat slova z jiných jazyků a jejich výslovnost, pokud jsou psané v dlouhém textu z jednoho jazyka. Ovšem to je do značné míry něco, na co se dá zvyknout a z velké části ignorovat. Sytézu hlasu už roky používám k předčítání knih a jsem s tímto řešením velice spokojená.
3/ Nástroj Animaker
Animaker je nástroj, který jsem použila k tvorbě vzdělávacího videa. Pro digitální domorodce se jedná o velice intuitivní nástroj se snadným ovládáním, je to jednoduše příjemný editor. Na některé věci se přijde až časem po testování, jako např. že mé video má příliš rychlé přechody, jak mi bylo vyčteno ve zpětné vazbě. Jinak se domnívám, že ačkoliv já jsem zvolila využití výukového videa pro děti první poloviny druhého stupně, nejedná se i přes jakýsi cartoonish vzhled o nástroj k tvorbě pouze na děti orientovaných videí. Práce s ním je snadná a příjemná, doporučuji.
Modul 6 - Podpora digitálních kompetencí studentů
1/ Vzdělávací materiál
V rámci přípravy vzdělávacího materiálu jsem se rozhodla vytvořit nástěnku v aplikaci Padlet.
Rozhodla jsem se pomocí nástěnky vytvořit rozcestník zdrojů, předem se tedy omlouvám, že se nedá určit, kolik času s mým vzdělávacím zdrojem student stráví. Mohou to být minuty nebo i více, krása tohoto typu zdroje leží v tom, že ho každý může použít vlastním způsobem a nalézt si v něm vlastní smysl a vlastní vzdělávací cestu. Výhodou je také inkluzivita při užití více mediálních formátů.
2/ Můj digital wellbeing
První z praktik, které se snažím udržovat, je používání různých aplikací pro digital wellbeing a podporu psychického zdraví. V telefonu vždy nějakou takovou aplikaci mám, ale dost často je střídám a zkouším nové. Aktuálně zkouším aplikaci Mindllama, která pomáhá s dýchacími cvičeními a relaxací a aplikaci Waterllama, která hlídá přísun tekutin s užitím gamifikace. Takovýchto aplikací je více, pravdou je, že se stále snažím najít nějakou ideální a zároveň jsem zvědavá, co se odehrává za novinky v oblasti v komerčnější sekci wellbeingu. Myslím si, že každý si z aplikací může vybrat nějakou, která mu pomůže s jeho vlastními výzvami a proto bych to doporučila svým studentům i kolegům.
Nepřijde mi úplně ideální někomu radit, aby si úplně vypnul notifikace, jak bylo zmíněno v našem studijním textu, obzvláště ne pak případně mladým lidem, co si pak mohou připadat odtržení od svým digitálních známých. Praktika, kterou bych však doporučila, je omezit notifikace, což dnes nabízí každá služba, a to pouze na ty skutečně esenciální či na ty vnímané jako důležité. Je to možno provést nejen na konkrétní službě, ale také na zařízení jako takovém (minimálně u iPhonů jsem o tom pozitivní 🙂). Omezit je možné také spamové zprávy, omezit kdo Vám může psát na jaké službě nebo omezovat komentáře a likes na příspěvcích.
Třetí praktika, kterou bych sćhtěla sdílet, je vedení “deníčku”. Nemusí se jednat o deníček v pravém slova smyslu, nemusí mít ani textovou podobu. Mým deníčkem je takto např. Instagram, kam sdílím především příspěvky/fotografie, které mi dělají radost, ať už jsou jakkoliv nereprezentativní. Jedná se o praktiku spravování vlastní digitální identity, ať už ve veřejné či soukromé podobě, digitálně či analogově. Setkala jsem se s deníčkem v podobě háčkované deky (moodblanket), na kterou různými barvami autorka zaznamenávala náladu každý den (jeden den reprezentoval jeden pruh na dece). Možnosti “deníčků” jsou tedy nekonečné a jedná se o kreativní aktivitu, která v případě pravidelnosti vede k možnosti ohlédnout se za svým časem a úsilím.
3/ Nástroj f.lux
f.lux je skvělý nástroj k dlouhému čtení z obrazovek. Z mého pohledu má mnohem příjemnější barevné tóny, než systémové režimy noční obrazovky, např. Windows nabízí velice křiklavou ostrou oranžovou. Má stejnou automatickou funkci jako oranžové noční osvětlení, jaké nabízí iOS. Strávila jsem se systémovými filtry modrého světla mnoho času během online výuky během covidového lockdownu a mohu říci, že f.lux se mi nyní po vyzkoušení zdá příjemnější. Mluvím zde ovšem jako osoba, která je na oranžové podsvícení zvyklá, nemohu určit, jak by se s tímto pracovalo někomu, kdo se setkal s takovým nástrojem poprvé.
Závěrečný úkol - Vzdělávací lekce a objekt
V rámci závěrečného úkolu k předmětu KPI55 DigCompEdu: Technologie ve vzdělávání jsem se rozhodla připravit vzdělávací lekci s názvem Informační bezpečnost pro začátečníky a vzdělávací objekt v podobě Interaktivního příběhu v Twine.
Vzdělávací lekce - Informační bezpečnost pro začátečníky
Cíl lekce
Cílem vzdělávací lekce je seznámit studenty s tématem informační bezpečnosti, zejména v oblasti ochrany svých vlastních dat. Lekce má seznamovat s nástrahami v kyberprostoru zejména spojenými s účty, jejich zabezpečením, a zabezpečením dat.
Lekce má studentům ukázat blízkost tématu, k čemuž slouží právě vzdělávací objekt v podobě interaktivního příběhu, který ukáže typické příklady nástrah a hrozeb v kyberprostoru a aktivuje spojení mezi tématem informační bezpečnosti a ochraně dat a vlastními zkušenostmi studentů. Účel objektu je tedy propojovací mezi teorií a zkušeností, ale také popularizační ke zvýšení povědomí o konceptech. Mým cílem bylo vytvořit takový objekt, který by mohl být také samostatným vzdělávacím materiálem.
Cílová skupina
Tato vzdělávací lekce je určena pro studenty 1. a 2. ročníku středních škol, s určitou předchozí zkušeností se zabezpečováním svých digitálních informací, který má dnes již (téměř) každý v této cílové skupině.
Zároveň mají studenti již alespoň základy digitálních kompentencí, které budeme touto lekcí dále rozvíjet, zejména informační gramotnost a hodnocení informací, správu digitální identity, ochranu zařízení a ochranu dat a řešení problémů. Lekce dále má za cíl rozvíjet kritické myšlení.
Časová dotace
Časová dotace lekce je 90 minut.
Paradigma a ukotvení lekce
V této lekci směřuji ke konceptu badatelské výuky s aktivizačními prvky, obsahující debatu, brainstorming a cílící na zapojení studentů a aktivní učení. Cílem je propojit známé a implicitní a konkrétními koncepty, nástroji a praktikami.
Vzdělávací objekt - Interaktivní příběh v Twine
Interaktivní příběh je možné nalézt na následujícím odkazu: https://drive.google.com/file/d/1WlogUZb9PIqFg8WkSvlU_3HEk4ICe_pv/view?usp=drive_link - jedná se o soubor html.
Účelem vzdělávacího objektu a jeho hlavním výstupem má být seznámení s problematickými situacemi v kyberprostoru, se kterými se studenti již mohli setkat, plánujeme ho tedy v rámci lekce použít k uvození tématu informační bezpečnosti a zároveň k dokázání, jak blízké studentům toto téma skutečně je - tedy demystifikovat představu informační bezpečnosti spojenou pouze s tajemnými hackery a zaměřit se na familiárnost tématu.
Nástroj pro mně nebyl zcela nový, pracuje se s ním velmi dobře. Nemá možná to nejuhlazenější rozhraní (především co se pokročilejších funkcí týče, které mohou pozvednout interaktivní příběh na působivější úroveň), ale je dobře uživatelsky přístupný minimálně po stránce množství návodů. Jakmile si jednou osvojíte Twine, je velmi snadné získávat další zkušenosti a digitální objekty v něm vytvořené vybrousit k dokonalosti.
Každopádně se nedomnívám, že by se s nástrojem dobře pracovalo např. starším vzdělavatelům a učitelům nehovořícím anglicky s nízkou úrovní digitálních kompetencí. Ti by potřebovali spíše robustní lekci k využívání i pokročilých funkcí tohoto nástroje.
Je mi ovšem líto, že se mi nepodařilo sehnat doplňkové materiály v podobě infografik v češtině a lepším rozlišení, ovšem při rozkliknutí je možno si je prohlédnout v lepší kvalitě.
Průběh lekce:
Úvod lekce
Lekci započneme právě prací s digitálním vzdělávacím objektem, ve kterém si představíme nástrahy v digitálním prostoru, o kterých studenti mohli již slyšet, nebo se s nimi setkat. Za klíčový efekt tohoto úvodu považuji především to, že pomůže studentům identifikovat a pojmenovat jevy, se kterými se již mohli setkat.
Představení klíčových konceptů
Lekce bude převážně zaměřená na ochranu vlastních dat před běžnýmu útoky na ně směřující k jejich odcizení. V této části lektor představí studentům klíčové koncepty, se kterými byli studenti seznámeni v úvodní aktivitě, abychom je korektně pojmenovali, pochopili a mohli je dále uchopovat a dále používat v rámci zbytku lekce.
Klíčovými koncepty jsou zejména phishing, malware, ransomware, DdoS útoky (Denial of Service), spoofing a social engineering.
Jedná se o pojmy hojně užívané, u kterých často dochází k nedorozuměním ohledně jejich významu, zejména ve veřejných diskuzích, kde se pojmy mohou snadno zaměňovat či misinterpretovat, z toho důvodu považuji za důležité je explicitně představit.
Sdílení zkušeností a provázání teoretických poznatků s interaktivní aktivitou a vlastními zkušenostmi
Tuto část lekce bych nechala započít lektora, ačkoliv dle klimatu ve třídě a míře počáteční otevřenosti studentů je případně možné lektorův aktivizační krok vynechat.
Lektor si předem připraví vlastní krátkou historku o své zkušenosti s některým z výše představených konceptů, ať už byl či nebyl úspěšně poškozen. Takovéto sdílení zkušenosti může pomoci překonávat mentální bariéru mezi učitelem a studentem, ukázat jak všudypřítomnost konceptů tak jak snadné je se nechat “nachytat”. Zároveň však ukazujeme, že učitelé a vzdělavatelé nejsou neomylní a že se jedná o všudypřítomný problém.
Dále se pak studenti sbližují a podporují, což je také iniciováno i podněcováno lektorem.
Tento krok je kritický, protože propojí úvodní aktivitu a představenými pojmy a podnítí přemýšlení studentů and tématem ve vztahu k vlastní zkušenosti a vlastním datům. Dále také podnítí další uvažování nad problémem a jeho následné reflektování.
Aktivizace studentů - brainstorming strategií
V této fázi použijeme metodu brainstormingu, kterou aplikujeme na představený problém. Cílem je nechat se studenty zamyslet nad všemi nápady, jak mohou řešit představené problémy a bránit se výše řešeným hrozbám. Mohou při tom vycházet z vlastní zkušenosti i v předchozích krocích prezentovaných informací.
Reálná podoba brainstormingu závisí na počtu studentů, můžeme vytvořit jak jednu skupinku s moderátorem (nejspíše lektorem), který bude zapisovat nápady, tak můžeme vytvořit více skupinek a po uplynutí doby na vymýšlení nápadů nechat studenty nápady představit.
Zhodnocení brainstormingu
Jedná se o debriefing brainstormingu, jehož cílem je shromáždit všechny nápady studentů a vystihnout jejich další vlastnosti.
Na tuto fázi lekce pak dále navazuje lektor s nástroji, které přikládá k jednotlivým řešením a nápadům studentů.
Na konci aktivity může lektor představit ty řešení, která studentům unikla a následně znovu navrhnout pomocí nástrojů dostupnou možnost k vlastní ochraně.
Tipy na nástroje a zdroje k prevenci i aktivní obraně
V předposlední části lekce má lektor možnost shrnout lekci a co se na ní studenti naučili, může podtrnout a vyzdvihnout důležité ideje a nápady, které byly nejhojněji řešeny.
V neposlední řadě lektor studentům doporučí zdroje pro další studium, zdroje, které hlídat ohledně novinek spojených s informační bezpečností a v neposlední řadě užitečné nástroje, které mohou studentům pomáhat s jejich problémy a výzvami.
Hodnocení lekce studenty
Závěrem lekce je zhodnocení lekce. Studenti mají možnost vyjádřit se, jak se jim lekce líbila a co se naučili, naopak o čem by se chtěli dozvědět více. Hodnocení bych nastavila dvojité, v prvé řadě bych nechala možnost vyjádřit se na místě v diskuzním kroužku a jako druhé hodnocení bych vytvořila anonymní formulář pro možnost další zpětné vazby, kde se mohou vyjádřit studenti bez obav.