Odborná esej k předmětu ISKM07 Literatura, kultura a humanitní vědy
V rámci této odborné eseje se zaměříme na problematiku orientalismu a exotiky v díle Karla Čapka, které ve své studii hlouběji prozkoumává M. Šolićová (2011). Budeme tedy hovořit o cestopisné literatuře a beletrii týkající se motivů cestování psanou ve dvacátých a třicátých letech minulého století s důrazem na trend orientalismu, ve smyslu nadšení pro kultury oblasti Asie, degradované na označení “Orient” (Thomas, M. C., 2023). Orientalismus byla taktéž vědní disciplína, dnes nahrazena názvem Asijská studia pro odstranění negativních kolonialistických a neokolonialistických implikací pojmu “Orient” (Thomas, M. C., 2023).
Ústředním motivem, který propojuje Čapkovo dílo a touhu po exotice, je cestování. Skrze cestování Čapek propojuje intertextově cestopisy a beletrii, v té době velmi populární žánr vyúsťující v krásnou literaturu s motivem cesty (Šolićová, 2011). Podle Šolićové (2011) čtení Čapka s důrazem na cestu otevírá nový pohled na jeho dílo.
Motiv cesty je spjat s idejí domova a otázce po jeho stabilitě, která bývá zpochybňována a ztrácena – naopak v tradičních cestopisech je domov považován za cíl a bezpečné útočiště, naopak cesta je průzkumem cizích kultur, ale v dramatu a próze cesta slouží k nalezení pohledu do nitra cestovatele s nespolehlivou pamětí a idylickou představou domova (Šolićová, 2011).
Čapkovo dílo lze dle chápání cesty a domova rozdělit do tří kategorií (Šolićová, 2011). První kategorie obsahuje díla s exotickými cestami v srdci díla, kde je naopak domov vzdálenou vzpomínkou – díla Krakonošova zahrada (1918), Zářivé hlubiny (1916), Povětroň (1934), Válka s mloky (1936). Druhá kategorie se vyznačuje touláním a absencí motivu domova – díla Ze života hmyzu (1921). Třetí kategorie zpochybňuje představu reálného domova, cesta je zde výprava za sebeobjevováním – díla Boží muka (1917), Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (1929), Obyčejný život (1934), Hordubal (1933).
V rámci této eseje se nyní zaměříme na Čapkovo dílo Válka s mloky (1936) pro důraz na exotiku a problematiku interkulturní komunikace. Ve Válce s mloky se nacházíme v exotickém světě, jehož obyvatelé jsou mloci, jejichž populace rychle roste a rozšiřuje své území, čímž vzniká světu člověka (tedy potenciálně nám známému světu) svět paralelní, neznámý (tedy exotické dálky “Orientu”). Zajímavá myšlenka Šolićové je “[c]esta do exotických zemí má za následek exotizaci domova”, jak fenomén mločí populace získává ve světě lidském mýtickou a historickou dimenzi, mj. zpochybňující koncept domova (Šolićová, 2011). I tím se Čapek blíží problematice orientalismu, kdy ve své beletrii ukazuje dodávání magického rozměru skutečným ač exotickým končinám, kde žijí lidé s různými kulturami a zvyky, na které máme tendenci nahlížet spíše než jako na lidi tak na mloky.
Válka s mloky je také parodií na domestikaci cizích míst cestopisy (Šolićová, 2011). Tato domestikace je také jedním z prvků kolonialismu a neokolonialismu, sciální probleamtikou spojenou s orientalismem a exotifikací vzdálených zemí.
Cesta a exotika je v Čapkově díle velice výrazným tématem, s důrazem na který můžeme číst v díle nejen o orientalismu a vztahu cesty a domova, ale také sebepoznávání. Číst Čapka s důrazem na tyto prvky dává jeho dílům další rozměr, ve kterém můžeme hledat sociální problémy jeho doby.
Seznam literatury:
● Šolićová, M. (2011). Čapkova próza a drama jako zvláštní druh cestopisného psaní. Česká Literatura, 59(4). https://www.jstor.org/stable/42687768
● Thomas, M. C. (2023, May 25). Orientalism. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/science/Orientalism-cultural-field-of-study
Comments