Vědecká gramotnost v knihovnách

Tematická komentovaná rešerše

Cílem této tematické komentované rešerše (a mé potenciální magisterské diplomové práce) je zaměřit se na téma rozvoje vědecké gramotnosti v rámci veřejných knihoven a otevřenou a občanskou vědou.

Rešerše zdrojů

Vyhledané dokumenty

1. Christidou, D., Papavlasopoulou, S., & Giannakos, M. (2021). Using the lens of science capital to capture and explore children’s attitudes toward science in an informal making-based space. Information and Learning Sciences, 122(5/6), 317–340. https://doi.org/10.1108/ils-09-2020-0210

2. Černý, M. (2021). Co je to vědecká gramotnost? Metodický Portál RVP.CZ. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/22758/CO-JE-TO-VEDECKA-GRAMOTNOST.html

3. Frederick, D. E. (2021). Scientific literacy, librarians and information literacy in the post-truth era. Library Hi Tech News, 38(9), 1–7. https://doi.org/10.1108/lhtn-04-2021-111

4. Keeping Up With... Open Science. (2021). Association of College & Research Libraries (ACRL). https://www.ala.org/acrl/publications/keeping_up_with/open_science

5. Martek, A., Mučnjak, D., & Mumelaš, D. (2022). Citizen Science in Europe—Challenges in Conducting Citizen Science Activities in Cooperation of University and Public Libraries. Publications, 10(4), 52. https://doi.org/10.3390/publications10040052

6. Ploj Virtič, M. (2022). Teaching science & technology: components of scientific literacy and insight into the steps of research. International Journal of Science Education, 44(12), 1916–1931. https://doi.org/10.1080/09500693.2022.2105414

7. Sharon, A. J., & Baram‐Tsabari, A. (2020). Can science literacy help individuals identify misinformation in everyday life? Science Education, 104(5), 873–894. https://doi.org/10.1002/sce.21581

8. Spitzer, W., & Fraser, J. (2020). Advancing Community Science Literacy. Journal of Museum Education, 45(1), 5–15. https://doi.org/10.1080/10598650.2020.1720403

9. UNESCO. (2021). UNESCO Recommendation on Open Science. UNESDOC Digital Library. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000379949.locale=en

10. Valladares, L. (2021). Scientific Literacy and Social Transformation. Science &Amp; Education, 30(3), 557–587. https://doi.org/10.1007/s11191-021-00205-2

Komentář k rešerši

Uvedení do problematiky zvoleného tématu/témat

Vědecká gramotnost je konceptem v evropském prostředí směřujícím k idei šíření vzdělanosti a zabývání se otázkami vědy a výzkumu, s apelem na aktivní občanství (Černý, 2021). Jedná se o schopnosti spojené s přijímáním vědeckých informací a získávání nových odborných informací.

S ideou šíření výsledků vědy a výzkumu je spojen koncept open science, česky otevřené vědy. Otevřená věda označuje snahy dělat výsledky vědecké práce více dostupné a kolaborativní (Keeping Up With... Open Science, 2021). Otevřené vědě mohou knihovny nabízet právě zázemí, podporovat občany a jejich participaci na vědeckém výzkumu skrze tzv. občanskou vědu (ang. citizen science).

V rámci této tematické rešerše jsme vybrali takové odborné zdroje, které kladou důraz na vědeckou gramotnost pro všechny věkové skupiny, a to od dětství a formálního vzdělávání (Christidou, D., Papavlasopoulou, S., & Giannakos, M., 2021), přes univerzitní studium (Ploj Virtič, M., 2022), až po celoživotní vzdělávání v neformálních institucích jako jsou knihovny (Martek, A., Mučnjak, D., & Mumelaš, D., 2022; Spitzer, W., & Fraser, J., 2020), zejména pro to abychom podtrhnuli důležitost této gramotnosti pro celý život.

Zakotvení tématu v oboru ISK

Již od vzniku ideje knihovny považujeme tato místa a instituce za studnice vědomostí a uchovatelky moudrosti pro budoucnost. Tyto instituce jsou místy spojovanými se vzdělanci a vzděláváním, místy podpory vědy a výzkumu. Takto můžeme spatřovat však nejen akademické a vědecké knihovny (jakými jsou např. AKVŠ nebo Knihovna Akademie věd ČR), ale také knihovny veřejné, které mohou podporovat občanskou vědu a vědeckou gramotnost.

Možnosti spolupráce mezi akademickými a veřejnými knihovnami a překážky této spolupráce zkoumá Martek, A., Mučnjak, D. a Mumelaš, D. (2022).

Téma vědecké gramotnosti jako jedné z nových gramotností je také možné oborově vymezit ve vztahu k informační gramotnosti. Vědeckou gramotnost je možno považovat za specifickou pod-gramotnost gramotnosti informační se zvláštními specifikacemi (Černý, 2021).

Stejně tak je možné vidět vědeckou gramotnost jako pod-gramotnost gramotnosti čtenářské – a to konkrétně schopnost práce s odbornými informacemi a vědeckými studiemi, být schopen z těchto studií získávat informace a porozumět světu kolem sebe.

Pojmenování problému

Problém, který budu v rámci této tematické komentované rešerše řešit, je problematika vědecké gramotnosti v českých knihovnách, jakým způsobem je možné skrze knihovny podporovat vědeckou gramotnost a občanskou vědu a k čemu tyto činnosti mohou vést.

V českém prostředí neexistuje metodika pro knihovny v otázce práce s vědeckou gramotností a občanskou vědou vydaná autoritou na národní úrovni. Pro inspiraci proto musíme zamířit ke strategickým dokumentům ze zahraničí. Nabízí se metodika vydávaná organizací UNESCO (UNESCO Recommendation on Open Science, 2021), nebo článek představující knihovnám otevřenou vědu organizace ACRL (Keeping Up With... Open Science, 2021). Problém, který je tedy možné v rámci českého prostředí řešit, je otázka tvorby metodiky pro knihovny k tomu jak zapojovat občanskou vědu a budování vědecké gramotnosti přispívající k osvětě a vzdělávání široké veřejnosti a budování komunity.

Přehledová část výzkumných studií

1. Christidou, D., Papavlasopoulou, S., & Giannakos, M. (2021). Using the lens of science capital to capture and explore children’s attitudes toward science in an informal making-based space. Information and Learning Sciences, 122(5/6), 317–340. https://doi.org/10.1108/ils-09-2020-0210

Rok vzniku: 2021

Cíl výzkumu: Cílem této studie je pochopit faktory ovlivňující přístup mladých lidí k vědě, právě přístup považují za stěžejní k podpoře vědeckého vzdělávání studentů a dalšímu vyhledávání příležitostí a výběru kariéry ve STEM oborech.

Výzkumné otázky: Jaký mají studenti přístup, domněnky a dispozice k vědeckému vzdělávání ve škole i mimo školu, v kontextu programování a informatického myšlení při programovacích aktivitách v neformálním prostředí zaměřeném na tvorbu? Jaké faktory považují studenti za důležité při formování jejich postojů k vědě?

Metodologie: Smíšená.

Metoda sběru dat: Dotazníky, rozhovory.

Typ a velikost výzkumného vzorku: Výzkumný vzorek byl demograficky homogenní, skládal se ze 106 dětí ve věku 15-16 let.

Výsledky: Výzkum ukázal, že děti více vystavované aktivitám spojeným s vědou jsou více soběstačné, ty s předchozí zkušeností s programováním dosahují vyššího skóre jak v soběstačnosti, tak ve vědeckém kapitálu. Témata, která zdůrazňují rozdílné faktory formující přístup studentů k vědě, jsou vyučovací metody, stereotypy a úroveň obtížnosti učiva při setkávání se s vědou jak ve škole, tak i mimo ni.

1. Martek, A., Mučnjak, D., & Mumelaš, D. (2022). Citizen Science in Europe—Challenges in Conducting Citizen Science Activities in Cooperation of University and Public Libraries. Publications, 10(4), 52. https://doi.org/10.3390/publications10040052

Rok vzniku: 2022

Cíl výzkumu: Cílem této studie je identifikovat možnosti spolupráce akademických a veřejných knihoven v organizaci občanské vědy, dále také identifikovat překážky na které tyto snahy naráží.

Výzkumné otázky: Jakým výzvám čelíme v organizaci aktivit občanské vědy v kooperaci s univerzitami a veřejnými knihovnami? Jaká jsou možná řešení těchto výzev?

Metodologie: Smíšená.

Metoda sběru dat: Online dotazníková šetření, rozhovory.

Typ a velikost výzkumného vzorku: Z celkového počtu 82 odpovědí bylo 56 validních a úplných, 46 těchto odpovědí bylo podepsáno univerzitními knihovnami z nejméně 18 evropských zemí.

Výsledky: Na základě odpovědí byly univerzitní knihovny zařazeny do dvou kategorií – první kategorie obsahuje ty univerzitní knihovny, které doposud nepracují s veřejnými knihovnami na organizaci aktivit občanské vědy (56 akademických knihoven), druhá kategorie ty univerzitní knihovny, které ano (4 akademické knihovny). Mezi důvody nespolupráce patří nedostatek zdrojů, špatné předchozí zkušenosti, nedostatek zkušeností s kooperací, jiné pracovní kultury akademických a veřejných knihoven (jež mohou vést k předsudkům vůči veřejným knihovnám ze strany knihoven akademických), administrativní překážky, finanční překážky, nedostatečné technologické zázemí nebo nedostatek povědomí o občanské vědě. Mezi problémy při kooperaci patří nedostatek unikátních nápadů, nedostatek času a financování. Autoři navrhují jako řešení nedostatku kooperace zvyšování povědomí o občanské vědě a vést knihovny k začleňování aktivit občanské vědy mezi všední aktivity knihoven.

1. Ploj Virtič, M. (2022). Teaching science & technology: components of scientific literacy and insight into the steps of research. International Journal of Science Education, 44(12), 1916–1931. https://doi.org/10.1080/09500693.2022.2105414

Rok vzniku: 2022

Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je poskytnout pohled na to, jakým způsobem studenti budují vědeckou gramotnost ke zlepšení vzdělávacího systému k dalšímu budování vědecké gramotnosti studentů.

Výzkumné otázky: Jaký je rozdíl mezi vědeckou gramotností absolventů a postgraduálních studentů? Jak můžeme podpořit vědeckou gramotnost studentů skrze vhodné vzdělávací aktivity?

Metodologie: Kvantitativní.

Metoda sběru dat: Kvaziexperiment.

Typ a velikost výzkumného vzorku: Výzkumný vzorek tvoří 31 studentů, 14 absolventů fakulty vědy a technologie, 17 postgraduálních studentů z SPI PhD studujících nanovědu a nanotechnologie.

Výsledky: Studenti se účastnili semináře, kde diskutovali důležitost vědecké gramotnosti. Studenti byli testováni před seminářem a po semináři, měřen byl rozdíl ve vědecké gramotnosti. Výsledky ukázaly pokrok v definovaných schopnostech vědecky gramotného jedince: před seminářem nedovedlo 32.3% studentů definovat předpoklady, tento počet se po semináři snížil na 3.2%. Pokrok byl zřetelný i v dalších kategoriích, jako je design experimentu. Mezi absolventy a postgraduální studenty nebyl zjištěn zásadní rozdíl v oblasti vědecké gramotnosti.

1. Sharon, A. J., & Baram‐Tsabari, A. (2020). Can science literacy help individuals identify misinformation in everyday life? Science Education, 104(5), 873–894. https://doi.org/10.1002/sce.21581

Rok vzniku: 2020

Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je ověřit tvrzení, že skrze vědeckou gramotnost mohou jedinci identifikovat ve svém každodenním životě dezinformace.

Výzkumné otázky: Výzkum cílí k nalezení nejdůležitější komponenty vědecké gramotnosti k brojení proti desinformacím v každodenním životě (patří sem pochopení vědeckých praktik, identifikace a posouzení vhodné vědecké expertízy, epistemické znalosti a dekompozice zlozvyků myšlení a budování zvídavosti a otevřené mysli). Druhou výzkumnou otázkou je identifikace intelektuálních ctností, které by měly být explicitně zapojeny do vědeckého vzdělávání.

Metodologie: Kvalitativní.

Metoda sběru dat: Zakotvená teorie.

Výsledky: K nejdůležitějším komponentám vědecké gramotnosti patří pochopení vědeckých praktik, identifikace a posouzení vhodné vědecké expertízy, epistemické znalosti a dekompozice zlozvyků myšlení a budování zvídavosti a otevřené mysli. Intelektuální ctnosti, které by měly být explicitně začleněny do vyučování vědecké gramotnosti a do hodin vědeckých předmětů jsou zejména otevřená mysl, za klíčové autoři považují odklonit se od slepé důvěry ve všechny informace a odmítání veškerých informací zpochybňujících náš pohled na svět.

Závěrečná syntéza poznatků

V rámci této tematické komentované rešerše se mi povedlo dokázat, že vědecká gramotnost je důležité téma, které můžeme rozvíjet v rámci neformálního vzdělávání v knihovnách.

Knihovny mají příležitost šířit mezi své uživatele výsledky vědeckého bádání a přispívat tak k šíření otevřené vědy.

Stejně jako vědecká gramotnost se stane pro knihovny klíčovou aktivitou občanská věda, které mohou tvořit zázemí a podporovat skrze občanskou vědu svou komunitu.

V České republice chybí tato strategická podpora občanské vědy a zájmových vědeckých skupin ve veřejných knihovnách, které pomáhají k budování vědecké gramotnosti, a v této mezeře spatřuji velkou příležitost pro české knihovny.